Hia ^^
Trochu skoukromí, prosím!
Sedím ve škole. U učitelky v kabinetu. A kolem mě je skupinka znuděných spolužáků. Hlavou se mi honí to, co mě pořád žere.
Už si začínám mylset, že mě to jednou zničí.
PROČ nemůžu mít aspoň jeden den klid ?
Jsem věčný pesimista.
Nejspíš...
Jen jeden člověk, o kterém tak trochu pochybuji, mi říká, že se nemusím trápit.
Jistěže nemusím.
Ale to už jsem prostě já.
Nemám na to nervy.
Zblázním se a už se na to těším.
Věčný klid-to je jediné, co chci.
Ten, kdo mi právě teď stojí za zády, je jedna z mých nejlepších kamarádek. Absolutně nechápe, proč píšu tyhle ''kecy''. Nezná mě.
Nezná mě nikdo z vás. Jste jiní.
Chci být někde daleko pryč od všech a od všeho, co mi všechny bude připomínat.
Existuje takové místo ?
Komu se v hlavě honí podobné otázky ?
Kdo má podobný problém ?
Kdo chce vědět, co skrývá má duše ?
Plno otázek. Nikdo nezná odpověď.
Už toho nechám a koupím si deníček. Chtěla bych ušetřit každého, kdo o mé černé duši ví.
Nádech.......
A výdech..........Nebreč! :)
--- Aloha ---



My love 

Víš že já tě chápu...jsem přesně tentyp člověka jak ty tady píšeš...někdy mám pocit že jsem tady zbytečně a chci pryč =/ to zvládneš neboj =) a jestli tě ani nejlepší kámoška nechápe tak teda nevím...
BTW...máš krásnej blog =)